Neděle 21. 7. 2024
Tábor Temný úsvit jsme zahájili tradičně na Hlavním nádraží v Praze. Po překvapivě svižném přesunu krásnou českou krajinou na Sázavu, kde nás čekala spousta příjemných a někdy i napínavých překvapení.
Na začátek náš samozřejmě čekaly každoroční seznamovací hry, v Hobitu běžně nazývané „pakárny“. Po hromadném oživení vlastní paměti a obědové pauze následovala milá prohlídka kláštera, kde jsme měli možnost kromě krypty svatého Prokopa prohlédnout si celý kostel a přilehlé prostory, přičemž nato následovala kvízová běhací hra. Co však bylo nejdůležitější, v kryptě jsme narazili na tajné společenstvo! Věřte nebo ne, tajemní miši v temných kunách s kápěmi nás zasvětili do příběhu Společenství svatého Prokopa, čímž jsme odstartovali náš táborový příběh. U studánky sv. Prokopa jsme se štafetovým způsobem naučili legendu, jak Prokop zachránil laň před knížetem Oldřichem, a také jsem se v horkém dni řádně občerstvili studenou dobrou vodou.
Zbytek dne jsme strávili cestou na tábořiště a klidným ubytováváním nás samotných i našich věcí.
TEMNÝ ÚSVIT
Termín: 21. – 28. července 2024
Místo konání: Chválkov u Kamenice nad Lipou
Pro koho akce je: 9 – 14 let
Hlavní vedoucí: Mgr. Ivan Bauer
Cena: 5 440 Kč
Lucemburské časy nebyly zrovna klidné. Léto toho roku 1333 bylo horké. Král Jan
se do Čech vracel jen když musel. A kde chyběl král, chyběl řád. A kde chyběl řád,
nastupovala chamtivost a libovůle a právo a spravedlnost byly vzácnými hosty.
A tehdy, kteréhosi večera na tvrz v Losinách dorazil posel. Byl to chlap ošuntělého
zjevu, tvář měl snědou, bezvousou, složenou jakoby ze samých rýh a vrásek. Šedý
neupravený vlas mu padal do čela a očima těkal, jako by čekal z každé strany ránu.
Uvedli ho do síně před pana Kryštofa, zemana na Losinách.
„Co tě přivádí?“
„Přináším dar“, odvětil posel stručně.
„Dar? Od koho?“
„Dárce mně zůstal neznámý, ale ty, pane z Losin prý budeš vědět“, uklonil se
příchozí.
„A ty s přijal úkol od neznámého a vážil jsi cestu sem, ač nevíš, co neseš?“
„Zaplatil, pane“, odvětil zas posel.
„Chápu. A kdo to byl?“
„Zaplatil mi i za mlčenlivost.“
„Budiž. Předej svůj dar.“
Posel udělal pár váhavých kroků a do rukou pana Kryštofa položil zdobenou
truhličku. Dlouhá nebyla ani loket, vysoká sotva na dlaň. Když ji chtěl Kryštof otevřít,
posel ho zarazil:
„Odpust, pane. Ale dárce naléhal, že máš dovnitř nahlédnout jen ty. Mám ti prý říct
jedinou větu: – Non omne quod ninet, aurum est.“
Pak se příchozí uklonil a zmizel v chodbě. Pan Kryštof přešel ke stolu, přisunul blíž
svíci a truhličku opatrně otevřel. Slabě vykřikl a dlaní si zakryl ústa. To, co uviděl
uvnitř na černém sametu byl krvavý dar.
Letos otevíráme středověkou detektivku. Zkusíme ve spleti informací najít
správné řešení a objasnit hanebný zločin. Můžeš čekat nefalšovanou gotiku,
napínavý příběh i logické dedukce. Náš příběh se odehrál ve 14. století, ale
přátelství a důvěra, zrada a krutost jsou stejné i dnes.